Ze studeného žlebu

                                                             Vítám Vás na stránkách naší chovatelské stanice.

Bernský honič patří mezi lovecká plemena, která se dnes musí přizpůsobovat moderní době. Jejich původně lovecké zaměření se stává překážkou pro plynulý přechod mezi tzv. společenská plemena. Bernský honič je navzdory vývoji situace jeho plemene i nadále živým, vášnivým lovcem. Současně, ale o něm lze říci, že v rodině se bernský honič chová jako věrný, přítulný a milý pes.

Popis

Bernský honič je pes střední výšky s ušlechtilou a silnou stavbou těla. Srst bernského honiče je vždy krátká, hustá a velmi příjemně jemná, zvláště na hlavě a uších.

Uznávané barevné variety plemene:

• Bernský honič - bílá v kombinaci s černou a pálenou, může se vyskytovat v hrubosrsté varietě
• Jurský honič - tříslová černou a pálenou
• Luzernský honič - modrá barva,silně skvrnitá v převážně černé barvě,světle až intenzivně pálená
• Schwyzský honič - bílá v kombinaci s oranžovou barvou

Kohoutková výška plemene je u psů 49 cm minimálně, u fen je to nejméně 47 cm. Tělo bernského honiče převažuje svou délkou kohoutkovou výšku velmi výrazným rozdílem.

Hřbet je rovný, hrudník je silný, ale nízký. Celková stavba těla je spíše štíhlá, ale svědčí o síle a vytrvalosti plemene. Končetiny jsou krátké a přiměřeně silné. Hlava bernského honiče je suchého tvaru s dlouhým čenichem. Bernský honič má velmi dlouhé, svěšené uši a kulaté tmavé oči živého výrazu. Toto plemeno se v průměru dožívá 11 až 13 let.

Historie plemene bernský honič

Toto starobylé honičské plemeno se ve Švýcarsku vyskytovalo pravděpodobně již v dobách starých Římanů - tak o tom alespoň vypovídají nejrůznější umělecká díla té doby. Hlavním úkolem bernských honičů bylo doprovázet pěší lovce divoké zvěře. Toto plemeno se vyskytuje v několika uznávaných varietách, ze zcela praktických důvodů však v nedávné době povolila Mezinárodní kynologická organizace (FCI) vzájemné křížení z důvodů zachování plemene bernských honičů.

Základní péče

Kromě hrubosrsté variety bernského honiče (její výskyt není příliš častý), nevyžaduje krátká srst tohoto plemene náročnější péči, plně postačí základní, běžná péče o srst psa. Výchova bernského honiče není v samém základu obtížná, protože tito psi patří mezi celkem snadno ovladatelná plemena.

Nebýt dlouhé lovecké historie, stali by se bernští honiči poměrně snadno domácími mazlíčky. Jejich situace je ale touto minulostí bohužel ztížená. Bernský honič chovaný jako společenský pes nedokáže sám anulovat své lovecké sklony, proto je na jeho majiteli, aby tyto sklony ve snesitelné míře podpořil psím sportem nebo jinou příhodnou aktivitou. S civilizací jen těžko slučitelnou část loveckých vášní bernského honiče je nutné trpělivě, ale důsledně potlačovat. Přesto se bernský honič nikdy nebude hodit pro městský odchov a pro zcela nesportovně založené zájemce o tohoto psa.

Registrovat seFCI VI: Honiči a barváři 

Velikost Střední plemena
Původ plemene Švýcarsko
Výška v kohoutku 47 - 59 cm
Věk 11 - 13 let
Délka srsti krátká
Péče o srst nepravidelná
Vztah k dětem dobrý
Vztah k ost. zvířatům dobrý
Náročnost na výchovu náročný
Náročnost na pohyb velmi náročný
Vhodné prostředí předměstí, venkov
Časová náročnost: náročnější na pohyb